Velikonoční jezdci
![Velikonoční jezdci](/sites/default/files/styles/midsq/public/exponaty/65%20D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn%2C%20dne%C5%A1n%C3%AD%20ulice%2028.%20%C5%99%C3%ADjna%20-%20velikono%C4%8Dn%C3%AD%20jezdci%2C%2021.%204.%201935.jpg?itok=fzy_6qSY)
Jednu z podob velikonoční jízdy v Děčíně zachytil ve své knize z roku 1915 – Volkskunde der Deutschen im östlichen u. nördlichen Böhmen – Josef Bendel.
Na velikonoční neděli, předtím, než vyšlo slunce, přijeli na vyzdobených ořích s vlajícími praporci obyvatelé z okolních vesnic na návrší východně od Děčína, kde se shromáždili a uspořádali do párů. Znamenití jezdci pak vyrazili z Ludvíkovic směrem na Kámen. Jedna nebo více skupin muzikantů se seřadilo do průvodu a střídajíce se, vyhrávaly veselé pochody. Muzikanti vykračovali po svých. Mohli klidně zvolit poklidný krok, vždyť koně, kteří jeli v průvodu, po celý rok tvrdě pracovali na poli a v lese a nebyli zvyklí nosit jezdce, neměli tak chuť pustit se do klusu či cvalu.
Na cestě, která vede do Kámene, byla všechna boží muka ověnčená a osvětlená, na více místech ji překlenovaly triumfální brány, zdobily prapory a lemovaly ji slavnostně naladěné davy až k zastávce velikonočních jezdců. Z blízkého návrší třeskala střelba moždířů na uvítanou. Na špici průvodu jeli tři muži, z nichž první na bělouši vezl malou sochu vzkříšeného Krista.