XV

Dobrý den.
Zdá se, že jste ve svých vzpomínkách zapomněli na Studánku, pokusím se to napravit. Vždyť i u nás se narodilo několik zajímavých osobností. Mnozí mezi ně počítají také mě. Prý jsem označován za nejlepšího řezbáře betlémů v českém Nizozemí, v jehož díle vyvrcholila dlouholetá místní řezbářská tradice. Neberte to prosím jako chlubení, neboť cesta, kterou jsem kvůli tomu urazil, byla trnitá.
Narodil jsem se roku 1863. Můj tatínek Josef v létě obdělával pole a v zimě tkal. Jak to bývalo v našem kraji zvykem, přál si, abych pokračoval v jeho stopách. Mě ale bavilo kreslit a vyřezávat, což bylo v našem kraji také zvykem. Sice jsem se vyučil tkalcem, ale mé srdce to táhlo jinam. Proslavený malíř Josef Neumann z Horního Jindřichova mě do učení nevzal, ale podařilo se mi uchytit v ateliéru Ferdinanda Birnbauma v Jiřetíně pod Jedlovou. Od něj jsem odešel pracovat do dílny dalšího jiřetínského malíře Antona Pilze.
Na konci osmdesátých let jsem studoval a pracoval v Mnichově. Musel jsem se odtud brzy vrátit domů, protože tatínek vážně onemocněl. To už ze mě ale byl skutečný umělec. Vytvořil jsem pak řadu soch a reliéfů pro kostely ve Šluknovském výběžku. Vyřezal mnoho betlémových figurek. Nejraději jsem řezboval exotická zvířata. Do učení ke mně chodila celá řádka místních řezbářů, mimo jiné Josef Weber nebo Florian Liebisch, kteří mi také pomáhali při přípravě mých děl. Tou dobou jsem byl již vážně nemocný. Má životní pouť se uzavřela 17. 4. 1899. Na fotografii mě naleznete napravo do mého dlouholetého kamaráda Konrada Birnbauma.

Poznáte mě?
a) Dominik Kindermann
b) Dominik Rudolf
c) Anton Schrauber