XIII

Dobrý den.
Narodil jsem se v malém dřevěném doku pod Špičákem. Učil jsem se hře na housle a do tajů malování mě zasvěcoval malíř Johann Gruss. Můj otec byl tkalcem a přál si, abych v této rodinné tradici pokračoval. Já si to však vůbec nedovedl představit. Když jsem pracoval v továrně u pana Rungeho, volné chvíle jsem věnoval malování a soukromému studiu malířství.
Školu jsem ukončil s vyznamenáním, ale na pražskou Akademii umění mě nevzali. Rozhodl jsem se, že odejdu do Vídně. Pěšky, samozřejmě, stejně jako jsem pěšky došel do Prahy. Po několika nepříjemných zkušenostech, se mi podařilo začít studovat na Akademii výtvarného umění. Během studií se mi dařilo v plastické tvorbě. V roce 1842 jsem byl Akademií vyznamenán Gundelovou cenou, o rok později Fügerovou cenou za sochařství. Roku 1844 jsem obdržel dokonce dvě ceny - Dvorskou a Reichelovu, a aby to nebyl málo, ocenila Akademie mé dílo i následujícího roku Neulingerovou cenou. Díky Dvorské ceně jsem mohl později putovat na studijní cestu do Říma.
Kvůli nemoci jsem musel studium na nějaký čas přerušit. Několik týdnů jsem se zotavoval v Rychlově u Jihlavy. Během té doby jsem v tamějším kostele opravil nástěnné malby. Po návratu do Vídně jsem znovu studoval a pilně pracoval.
Mojí první soukromou zakázkou byla kamenná Nymfa pro zámecký park hraběte Strachwitze v moravském Šebetově. V letech 1850–1855 jsem pobýval v Římě. Tam jsem vytvořil například reliéf Cesta tří králů. Jeho sádrový odlitek si můžete prohlédnout u vás ve Varnsdorfu ve starokatolickém kostele. Moje díla potkáte v Čechách, na Moravě, v Německu, dokonce i za velkou louží, ale především ve Vídni. Mohli byste mě mít za velkého chlubila, kdybych psal o všech svých dílech, a také bych vám hodně napověděl, tak povím o jednom z posledních, které jsem věnoval Varnsdorfu a které také můžete ve vašem městě vidět – sochu Krista z kararského mramoru.

Víte, kdo jsem?
a) Albert Pilz
b) Josef Florián Pilz
c) Vincenz Pilz